Můj táta si občas ráno před odchodem do práce hrával na piano. Pět až deset minut. Hned při prvních tónech živé hudby linoucí se z obýváku se mi začala zlepšovat nálada. Táta si hrál jen občas, sám pro sebe, nikdy se hře nevěnoval profesionálně. To je pro mě kultura. Činnosti, které si vyžadují um, a které se dostávají do našeho každodenního života. I proto mě láká neustále expandovat do nejrůznějších prostor a ulic, kde je náš um konfrontován s rychlým tempem pracovních dnů. Svými projekty bych chtěla zpříjemňovat prostředí,  ve kterém všichni žijeme.

...

Každý nový projekt vnímám jako novou spolupráci. Lidé, se kterými spolupracuji jsou pro mě zásadní. Ať už to jsou Ti, se kterými projekty tvořím, nebo pro které je tvořím. Už mnohokrát jsem si ověřila známe: Více hlav, více ví. Je dobré mít jasnou vizi a představu a nebát se ji v procesu tvorby upravovat. Každý projekt je pro mě hlavně procesem, během kterého se toho mohu mnoho naučit.